Mezinárodní organizace Frankofonie

Termín frankofonie se poprvé objevil kolem roku 1880, kdy ho použil francouzský zeměpisec Onesime Reclus pro označení osob a zemí, v nichž se mluví francouzsky. Dnes hovoříme o frankofonii s malým « f » v souvislosti s osobami hovořícími francouzsky a o Frankofonii s velkým « F » jako o institucionálním celku, který se zabývá vztahy mezi frankofonními zeměmi. V tomto směru se nejvíce prosazují aktivity Mezinárodní organizace Frankofonie (OIF).

Frankofonie zahrnuje především všechny ženy a muže, kteří sdílí společný jazyk, francouzštinu. Podle posledních údajů pocházejících z l’Observatoire de la langue française z roku 2004 žije na světě 274 milionů francouzsky hovořících osob, žijících na pěti kontinentech.

Od roku 1970, kdy vznikla původní Agentura pro kulturní a technickou spolupráci (ACCT), tedy dnešní Mezinárodní organizace Frankofonie (OIF), zajišťuje tato organizace podporu francouzského jazyka a spolupráci mezi 84 členskými a státy a vládami.

Hlavní cíle Mezinárodní Organizace Frankofonie jsou zapsány v Chartě, jež byla přijata v roce 1997 na summitu hlav států a vlád v Hanoji (Vietnam) a revidovaná na ministerské konferenci v roce 2005 v Antananarivo (Madagaskar):

• Summit hlav států a vlád frankofonních zemí - Summit Frankofonie - se schází každé
dva roky a má nejvyšší rozhodovací pravomoc. V roce 2018 se bude konat ve městě
Jerevan v Arménii.

• Hlavním pilířem organizace je generální tajemnice Frankofonie paní Michaëlle Jean, jež byla do funkce navržena na Summitu v roce 2014 v Dakaru (Senegal).